Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Pražská šestihlavá saň vychrlila do světa další nahrávku, kterou se zařadila do první řady prořídlé domácí deathcoreové ligy. Ačkoliv spolubojovníků z dob největší slávy žánru moc nezůstalo, SUFFOCATE WITH YOUR FAME si oproti minulosti stále zvyšují kvalitativní laťku. „ITEM(S)“ je jednoznačně to nejlepší, co se kapele za ta léta existence podařilo nahrát. Ačkoliv je nahrávka po řemeslné stránce výtečně zvládnutá, stále se na ní klukům nepodařilo najít recept na to, jak udělat deathcoreovou skladbu se silnými momenty. Nečekejte proto žádné hymny, jež vás posadí na zadek, ale spíše jen poctivě odvedenou dělnickou práci od kapely, která ví, co dělá.
Vymizela bezduchá těžkotonážnost, která dříve v kapele fungovala jako koule na noze odsouzeného, a přibylo prvků, které celek osvěžují. Hlavní válce současného stroje jsou samozřejmě krmeny breakdowny, ale ty už rozhodně netvoří jediné palivo, na které SUFFOCATE WITH YOUR FAME jezdí. Konečně se podařilo rozumným způsobem pracovat i s potenciálem tří kytar tak, aby si vzájemně nelezly do zelí, i když situace, kdy dvě kytary zbytečně unisono zahušťují prostor, tu jsou také a nutno dodat, že málo jich není. Skvěle se prosazuje vokál, který je i přes hrubší posazení velmi dobře srozumitelný. Celé kolekci velmi pomáhá krátká stopáž i zvuk, pod kterým je podepsaný Tomáš Raclavský. Sečteno a podtrženo: v rámci svého sub-žánru (podobně jako u nedávných SKYWALKER) zřejmě to nejlepší, co na domácí scéně v roce 2014 vzniklo.
Kytarista Wes Thrailkill se svými druhy předvádí další instrumentální divočinu, která kromě metalové progrese nabízí i odbočky do mathrocku, djentu, nebo dokonce i elektroniky. Fanoušky kytarových hrdinů typu PLINI určitě potěší.
Trochu prog rock/metalová exhibice. Toho tydlikání a hračičkování je místy opravdu hodně. Ale tito Švédové umí i příjemné melodie a přirozeně plynoucí pasáže, takže jim to předvádění odpustím. Ostatně, když na to mají, tak proč se trochu nepředvést, že?
Žijeme ve zlatých časech českého thrash metalu! Takové období hojnosti prostě nepamatujeme. Kapely na nás chrlí v horším případě dobré, v tom lepším (i v tomto) desky výborné a my si čvachtáme jako ten pověstný manža. Více v recenzi, teď si třepu palicí.
Švédské duo se na svém dalším albu ještě více vzdálilo postrockovým kořenům a dá se tedy tvrdit, že jejich hudba odplavala do specifické formy indie rocku, který se opírá o robustní kostru shoegaze. Opět slušné album.
Další švédský power metal, kterému vlastně nelze nic vytknout. Dobří zkušení muzikanti, kvalitní produkce a chytlavé melodie. Komponování dle osvědčeného mustru, přesto to dokáže zabavit. Dám tomu ještě pár poslechů a poté zapomenu, že to kdy existovalo.
Nepřístupná a temná blackmetalová deska, která spolu s disonantní nervozitou nabízí i death/doomové nálady. Dostat se tomu pod kůži není snadné, ale odměnou je lavina emocí. Střídmá stopáž navíc ukončí ta "muka" dříve, než by to člověku urvalo hlavu.